NOVINKY

arr3** Exkluzivní výhodný věrnostní program **Vážení přátelé, pacienti, zákazníci, Lékárna Plus je součástí sítě MAGISTRA LÉKÁRNY, která je... arr3Homeopatická poradnaHomeopatická poradna ...

KONTAKTY

LÉKÁRNA PLUS
náměstí SNP č. 32
Brno
tel: +420 545 219 756
lp@apatykaplus.cz
www.apatykaplus.cz
skype: lekarnaplus

ANKETA

Preferujete lékárnu v místě bydliště?

Ano Ano 45% Nevím Nevím 18% Ne Ne 19% 18%

RENDEZ-VOUS PRO VAŠE ZDRAVÍ » Výživa těhotných a kojících
Výživa v těhotenství a v období kojení

Výživa v těhotenství

Během těhotenství v těle ženy probíhá složitý a velmi náročný proces a proto je potřeba bohaté zásobení všemi potřebnými živinami. Vývoj plodu mohou ovlivnit nejen stravovací návyky ženy a s nimi související výživový stav během těhotenství, ale i výživový stav ženy v době před početím (tzv. prekoncepčním období). Nejen během těhotenství je nezbytné, aby se ve stravě vyskytovaly v potřebném množství všechny důležité živiny – bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy a minerální látky, avšak v tomto období tento požadavek nabývá ještě více na významu. Během těhotenství se v těle ženy vytváří úplně nový člověk, který ke svému řádnému stvoření potřebuje všechny nezbytné „součástky“. Pokud mu je neposkytneme výživou, začne si je brát z matčiných zásob, čímž jí může dokonce způsobit či prohloubit řadu zdravotních problémů (například anémii).

 

Na jaké živiny je třeba se během těhotenství zaměřit?

Kyselina listová

• je potřebná pro růst a dělení buněk, tedy i placenty a plodu

• je potřebná pro zvýšení krvetvorby u matky

• její význam je však nejvíce zdůrazňován ve vztahu k prevenci rozštěpu páteře, to jest správného vývoje nervové soustavy

Každá žena by měla užívat 400 mikrogramů kyseliny listové od doby vysazení antikoncepce pod 12. týden těhotenství. Dobrými zdroji z potravy jsou například tmavě zelená zelenina, brokolice, řeřicha, hrášek, cizrna, sója, mandle či rýže “natural“. Příjem z potravy ale není dostatečný a doporučuje se užívat doplňky stravy.

 

Vitamin C

• zlepšuje vstřebávání železa • je nezbytný pro tvorbu kolagenu

• má antioxidační účinky

Příjem tohoto vitaminu by měl být během těhotenství také o něco vyšší, ale jeho nedostatek při pestré stravě, která je bohatá na ovoce a zeleninu, ani při jeho zvýšené potřebě v těhotenství nehrozí. Není třeba jej tedy dodávat pomocí různých doplňků stravy. Dobrými zdroji z potravy jsou například černý rybíz a další bobulové ovoce, citrusové ovoce, kiwi, paprika, brokolice, brambory, kysané zelí či šípky.

 

Železo

• je důležité pro tvorbu červených krvinek

• podílí se na přenosu kyslíku v těle

• podporuje činnost řady enzymů

Jen velmi málo žen má dostatečné zásoby železa pro těhotenství. Zvýšené množství železa je jednak třeba pro zvýšenou tvorbu krve matky a tvorbu placenty, ale i pro tvorbu krve plodu. V některých případech je dokonce třeba na základě rozhodnutí lékaře doporučit užívání speciálních přípravků železa. Dobrými zdroji železa z potravy jsou například maso, luštěniny či zelená zelenina.

Pozor: Vstřebávání železa z rostlinných zdrojů je poměrně nízké, protože se zde vyskytují sloučeniny, které jeho vstřebávání brání, vstřebávání železa také zhoršuje současná konzumace čaje či kávy. Naopak vstřebávání železa zlepšuje vitamin C – to znamená, že pokrmy bohaté na železo raději zapíjíme šťávou z ovoce či zeleniny než čajem nebo kávou.

 

Jód

• je důležitý pro správný vývoj centrální nervové soustavy – mozku a duševních funkcí

• je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy a prevenci strumy

Dobrými zdroji jódu jsou mořské ryby, mořské plody a řasy; dobrým zdrojem může být i mléko a mléčné produkty (zde však obsah jódu souvisí s jeho obsahem v potravě dobytka). Zdrojem jódu v potravě bývá i jodizovaná sůl. Nadměrná konzumace soli však není obecně žádoucí, navíc v pozdějších stadiích těhotenství se může spolupodílet na rozvoji otoků. Platí tedy, pokud používáme sůl, používáme jodizovanou, avšak solíme s mírou.

 

Vápník

• je důležitý pro tvorbu kostí a zubů,

• podílí se na funkci svalů a nervů.

Zvýšená potřeba vápníku je zejména ve druhé polovině těhotenství. Hormonální mechanizmy, které v lidském těle regulují vstřebávání vápníku, jeho vstřebávání během těhotenství vylepší až dvakrát. Není proto třeba zvyšovat mnohonásobně jeho příjem. Je-li tedy konzumována pestrá strava, která je v souladu s doporučeními o potřebné navýšení energie a bílkovin během těhotenství, pokryje i zvýšenou potřebu vápníku. Dobrými zdroji vápníku jsou mléko, jogurty, sýry a jiné mléčné výrobky. Vápník se rovněž nachází v brokolici, květáku, zelí, kapustě, či sóji. Pro využitelnost vápníku z rostlinných zdrojů je důležitý obsah šťavelanů, které využitelnost vápníku snižují, jako je tomu například u špenátu a mangoldu.

 

Vitamin A

• je důležitý pro zrak

• je také důležitý pro správnou funkci imunitního systému

• má význam pro kvalitu kůže a sliznic

Dobrými zdroji vitaminu A jsou vnitřnosti, játra a rybí tuk. Nadměrný přísun vitaminu A během těhotenství může být nebezpečný a může způsobit poruchy vývoje plodu. Nebezpečí může nastat, pokud žena bez porady se svým lékařem užívá různé vitaminové a multivitaminové přípravky, které vitamin A obsahují. Může takto užívat dávku vitaminu A, která je až 2,5x vyšší, než je třeba, a riziko, že se jí narodí dítě s poškozenou centrální nervovou soustavou, je až 5x vyšší.

Těhotná žena by proto neměla konzumovat jakékoli vitaminové přípravky bez porady se svým lékařem. Doporučenná denní dávka vitaminu A je pro těhotné 0,8 mg a pro kojící 1,2 mg.

Vhodnější je zaměřit se na příjem barevné zeleniny a ovoce, která obsahují karotenoidy. Jimi lze zaručit dostatečný příjem provitaminu A (karotenoidů), bez rizika předávkování se vitaminem A, navíc z ovoce a zeleniny získáme řadu dalších nutričně významných látek.

 

Důležité tedy je:

• jíst hodně ovoce a zeleniny (čerstvé, ale i mražené, kompoty, sušené či ve formě šťáv), a to nejméně pětkrát denně,

• konzumovat hodně obilovin – chléb, pečivo, těstoviny, rýže a přednostně vybírat celozrnné výrobky a jejich varianty,

• vybírat potraviny bohaté na kvalitní bílkoviny – libové a drůbeží maso, ryby (alespoň dvě porce týdně, přičemž jedna by měla být tučná mořská ryba), vejce a luštěniny,

• zaměřit se na dostatečný příjem vlákniny, protože zamezuje zácpě; najdeme ji v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině a ovoci,

• jíst dostatek mléčných výrobků, případně mléka – jako jsou jogurty, tvarohy a různé druhy sýrů, které jsou dobrými zdroji vápníku (ale i bílkovin),

• pít dostatek tekutin (šest až osm skleniček denně)

• vyvarovat se pití alkoholu

• omezit příjem kofeinu, maximálně dva šálky denně

Kolik jíst v těhotenství?

Budoucí maminka nemusí jíst dvakrát tolik, jak se traduje. Vyvíjející plod není rozhodně tak velký jako některý z jeho rodičů a nepotřebuje tedy tak velký přísun potravy.

Ženské tělo je od přírody na těhotenství velmi dobře připraveno. Během těhotenství se v těle matky zlepší vstřebávání živin ze snědené potravy. Ze stejného množství potravin tedy těhotná žena získá více živin než žena, která těhotná není. Navíc – přijaté živiny, které běžně naše tělo, pokud je zrovna nepotřebuje a vylučuje jako nadbytečné (jako například některé vitaminy a minerální látky) – se během těhotenství v těle matky ukládají do zásob. Těmito důmyslnými opatřeními se příroda snaží napomáhat zachovat jak zdraví budoucích matek, tak i jejich dětí.

Ženské tělo je od přírody na těhotenství velmi dobře připraveno. Během těhotenství se v těle matky zlepší vstřebávání živin ze snědené potravy. Ze stejného množství potravin tedy těhotná žena získá více živin než žena, která těhotná není. Navíc – přijaté živiny, které běžně naše tělo, pokud je zrovna nepotřebuje a vylučuje jako nadbytečné (jako například některé vitaminy a minerální látky) – se během těhotenství v těle matky ukládají do zásob. Těmito důmyslnými opatřeními se příroda snaží napomáhat zachovat jak zdraví budoucích matek, tak i jejich dětí.

Zdravá budoucí matka nemusí ihned „jíst za dva“ a zvyšovat svůj energetický příjem. Stačí, když bude během posledních třech měsíců svého těhotenství jíst o 830 kJ (200 kcal) energetičtější stravu. To však nepředstavuje žádné velké množství potravy – například jen dva krajíčky celozrnného chleba s tenkou vrstvou přírodního sýra se sníženým obsahem tuku a sklenicí mléka. Nejedná se tedy o žádné závratné množství potravy navíc.

Navíc, dodržuje-li budoucí matka zásady správné výživy, zejména požadavek na pestrost, potravou, kterou doplní zvýšený požadavek na energii, velmi lehce doplní i během těhotenství zvýšený požadavek na bílkoviny.

Indikátorem dostatečného příjmu stravy během těhotenství jsou pravidelné přírůstky tělesné hmotnosti. Jako průměrný hmotnostní přírůstek během jednočetného těhotenství je udáváno zvýšení tělesné hmotnosti přibližně o 10 – 12 kg. Tento přírůstek pro ilustraci představuje:

  • hmotnost plodu, placenty a plodové vody – 5 kg

  • hmotnost mateřské krve – 1 kg

  • hmotnost tkáňové tekutiny – 1 kg

  • hmotnost dělohy, prsů – 1 kg

  • hmotnost tukové tkáně matky – 4 kg

Doporučené přírůstky hmotnosti jsou blíže specifikovány podle výchozí tělesné hmotnosti matky. Je vcelku logické, že u ženy trpící podváhou bude žádoucí o něco vyšší přírůstek na hmotnosti, avšak pozor – ani žena s nadměrnou tělesnou hmotností by během těhotenství neměla hladovět. Nadměrná tělesná hmotnost u žen by měla být redukována buď již před těhotenstvím, nebo naopak až po těhotenství (ne však těsně po porodu a ne dramaticky během kojení).

Odborníci uvádí, že mladé nezletilé matky by měly dosahovat přírůstků hmotnosti blížící se horní hranici doporučeného rozmezí, ženy malého vzrůstu (157 cm) by měly dosahovat dolních hodnot rozmezí.

 

Hodnota BMI

Celkový přírůstek hmotnosti

Průměrný týdenní přírůstek hmotnosti během 2. a 3. trimestru

Podváha

< 18,50

13 – 18 kg

0,5 až 0,6 kg

Normální hmotnost

18,50 – 24,99

11 – 16 kg

0,4 až 0,5 kg

Nadváha

25,00 – 29,99

7 kg – 11 kg

0,2 až 0,3 kg

Obezita

?30,00

5 kg – 9 kg

0,2 až 0,3 kg

 

Výživa a kojení

Během kojení se tvoří v organizmu ženy mateřské mléko, které by mělo být nezbytnou součástí stravy dítěte. Během jeho prvních šesti měsíců života by dokonce mělo být tím jediným, co dítě konzumuje. Během kojení, stejně jako během těhotenství, by žena měla přijímat pestrou a vyváženou stravu. Protože mateřské mléko představuje i zdroj energie, je vcelku logické, že kojící maminka musí o něco málo příjem energie zvýšit. Energetická potřeba na tvorbu mateřského mléka představuje asi 2000 kJ (cca 500 kcal) na den během prvního půl roku kojení. Toto platí, pokud matka výlučně kojí během doporučovaných prvních šesti měsíců života dítěte. Příjem tekutin by měl být u kojící ženy vyšší o 0,5 až 0,75 litru. Zvláště v prvních šesti měsících by žena měla konzumovat více bílkovin (až o 15 gramů/den), s preferencí bílkovin živočišného původu. Obdobně jako v těhotenství by měl být ve výživě kojící ženy vyšší obsah vápníku a zvlášť významný je zde vyšší příjem zinku. V praktickém doporučení by měla mít kojící žena  mléko či mléčné výrobky alespoň ve třech denních porcích stravy.

Obdobně jako v těhotenství, i u kojící matky může větší příjem příjem kofeinu působit nepříznivě na dítě. Podobně je to s alkoholem a nikotinem.

Pokud chce matka po porodu zhubnout, nedoporučuje se hubnout těsně po porodu a nijak dramaticky během kojení. Nedoporučuje se hubnout více než, 0,5 kg za týden. Během odbourávání tukových zásob totiž dochází i k vyplavování různých cizorodých látek, které se v tukové tkáni ženy během jejího života nahromadily, a ty se po tom dostávají do mléka.

Množství mateřského mléka se stravou a pitím prakticky nedá ovlivnit. Živiny jako množství energie, bílkoviny a minerální látky jsou v mléku vždy obsaženy v množství přesně odpovídajícím potřebám dítěte; pokud tedy například matka nebude přijímat dostatečné množství vápníku či železa, budou využity její zásoby – v případě vápníku kosti a zuby matky. Je proto třeba, aby strava ženy byla dostatečně pestrá.

Kojící žena by měla také věnovat zvýšenou pozornost kvalitě tuků, které jí. Složení mateřského mléka lze v tomto ohledu trošku ovlivnit a nenasycené omega 3 mastné kyseliny jsou velmi cenné pro správný vývoj mozku dítěte. Je proto vhodné 2x týdně konzumovat ryby a požívat kvalitní rostlinné oleje (například řepkový, sójový).

Pár praktických rad navíc

Je velmi důležité jíst pestře a pravidelně, to s malým dítětem, které máme najednou na starosti, může být poněkud těžké. Proto:

  • připravujte si jednoduché pokrmy, které vám nezaberou moc času na přípravu,

  • zaměřte se zejména na pravidelnost stravování,

  • jezte menší porce vícekrát denně – připravte si malé svačinky, které můžete kdykoli popadnout a vzít s sebou, kam potřebujete.

Více praktických odborně podložených informací o kojení naleznete na stránkách Laktační ligy – www.kojeni.cz

12.4. 2012, Bc. Petra Hellingerová