NOVINKY

arr3** Exkluzivní výhodný věrnostní program **Vážení přátelé, pacienti, zákazníci, Lékárna Plus je součástí sítě MAGISTRA LÉKÁRNY, která je... arr3Homeopatická poradnaHomeopatická poradna ...

KONTAKTY

LÉKÁRNA PLUS
náměstí SNP č. 32
Brno
tel: +420 545 219 756
lp@apatykaplus.cz
www.apatykaplus.cz
skype: lekarnaplus

ANKETA

Preferujete lékárnu v místě bydliště?

Ano Ano 43% Nevím Nevím 19% Ne Ne 20% 18%

RENDEZ-VOUS PRO VAŠE ZDRAVÍ » Laktózová intolerance
Laktózová intolerance a alergie na mléčnou bílkovinu


Intolerance mléčného cukru (laktózy)


Výskyt laktózy v potravinách

Laktóza se v rozdílných koncentracích nachází v mléce všech savců a ve všech výrobcích z mléka. Kravské mléko obsahuje obvykle 5 g laktózy na 100 ml. Ve smetaně a v másle je obsah laktózy v důsledku sníženého obsahu vody oproti mléku o čtvrtinu až polovinu snížen. U zakysaných mléčných výrobků je koncentrace laktózy působením mléčných bakterií snížena asi o jednu třetinu, ale pozor u jogurtů obohacených sušeným mlékem, tam je koncentrace laktózy zase vyšší.

Při výrobě tvrdého i polotvrdého sýra dochází vlivem zrání ke štěpení laktózy na glukózu a galaktózu, které jsou v dalším procesu zrání odbourány na kyselinu mléčnou. Podle novějších výzkumů je i v měkkých sýrech laktóza zcela odbourána.

Laktóza je také hlavní složkou syrovátky. Laktóza ze syrovátkového koncentrátu je používá do pekařských, mléčných a cukrářských výrobků, a také do kojeneckých výživ.


Laktózová intolerance

Laktáza je enzym, který štěpí laktózu na glukózu a galaktózu. Aktivita laktázy se přirozeně snižuje s přibývajícím věkem a snižujícím se příjmem mléka. V době kojení je aktivita laktázy nejvyšší, ke snížení aktivity přibližně o jednu desetinu dochází u černochů již ve stáří 2 - 5 let, u bělochů teprve v dospívání. U bílé rasy přetrvává vysoká aktivita laktázy většinou po celý život. Onemocnění postihuje trávicí trubici, kde v distálnějších částech střeva působí nerozštěpená laktóza osmoticky a způsobuje tak průjmy. Toto onemocnění bylo poprvé popsáno v roce 1959.

Výskyt onemocnění

Může se vyskytnout i vrozený nedostatek laktázy, ten je ale velmi vzácný. K sekundárnímu (získanému) snížení produkce laktázy dochází po některých onemocněních trávícího ústrojí, jako gastroenteritidě, intestinálních parazitárních onemocněních, Crohnově nemoci nebo celiakii. Často vzniká také po resekci žaludku.


Většina dospělé populace má jen nízkou laktázovou aktivitu, která souvisí především u asijských a afrických národů, Eskymáků a černochů žijících v Americe s klesajícím konzumem mléka v dospělosti. Severoevropané a Středoevropané a jejich vystěhovalci do Ameriky a Austrálie jsou postiženi v méně než 25 %, zatímco ve středomořských státech s výjimkou Španělska dosahuje prevalence až 70 %.

Výskyt laktózové intolerance je dán také historickým vývojem. Asi před 10 000 lety bylo celé lidstvo charakterizováno vysokou laktázovou aktivitou během kojení a jejím poklesem až vymizením po odstavení. V té době začali lidé používat ve stravě mléko domestikovaných zvířat. Při tom byli zřejmě zvýhodněny děti a dospělí, u nichž přetrvávala aktivita laktázy a ta se požíváním mléka dále zvyšovala. To bylo významné zvláště v oblastech s nižším slunečním zářením a tím i relativním nedostatkem vitaminu D. Tím se vysvětluje nízké procento laktózové intolerance u severských národů, zatímco u národů jižních není laktáza v dospělosti tak potřebná, protože resorbce vápníku je zajištěna vysokou produkcí vitaminu D v kůži mohutně osvětlované sluncem.

Projevy

Nerozštěpená laktóza způsobuje v distální části střeva zvýšený osmotický tlak, což má za následek zvýšené proudění tekutiny do střevního lumina. Mikroflóra tlustého střeva odbourává laktózu na organické mastné kyseliny s krátkýřetězcem, CO2, metan a vodík. Díky tomu vznikají symptomy jako nadýmání, pocit tlaku v břišní dutině a průjmy s vodnatou pěnovitou a kyselou stolicí. Intenzita symptomů záleží na množství přijaté laktózy, na složení střevní mikroflóry a také na individuální přecitlivělosti.

 

Dietní opatření

Z diety by se mělo vyloučit mléko a mléčné výrobky. Což je z nutričního hlediska problém, protože mléko je významným zdrojem lehce stravitelných plnohodnotných živočišných bílkovin, v tucích rozpustných vitaminů a navíc bohatým a obtížně nahraditelným zdrojem vápníku.


Řešením je podávání bezlaktózového mléka, v němž je obsah laktózy uměle snížen, ale obsah ostatních složek včetně vápníku je zachován. Dále je možno konzumovat mléčné výrobky zakysané, vyzrálé tvrdé a polotvrdé sýry, také většina měkkých sýrů neobsahuje žádnou laktózu. Další možností je s každým jídlem požít laktázovou tabletu jako náhradu za chybějící laktázu v tenkém střevě. Avšak požití malého množství laktózy (do 7 g) u osob s intolerancí žádné intestinální příznaky nevyvolává. Množství mléka, kteří tito lidé ještě snesou je však značně individuální. Méně trávicích obtíží rovněž způsobí, jestliže se mléko a mléčné výrobky podají v kombinaci s jinými potravinami.

Fermentované mléčné výrobky

I když jogurt má relativně vysoký obsah laktózy (3,0-4,5 g/100 g výrobku) je osobami s laktózovou intolerancí vcelku dobře snášen. Tento pozitivní efekt je způsoben přítomností ?-galaktosidázy v bakteriálních kulturách mléčného kvašení a zpomalené pasáži v tenkém střevě. Bakterie obsažené  v zakysaných mléčných výrocích přežívají nízké pH žaludku a přispívají v tenkém střevě ke štěpení laktózy. Podmínkou je však neporušená buněčná membrána těchto bakterií. Jogurt a ostatní mléčné výrobky představují u osob s laktózovou intolerancí vynikající alternativní zdroje vápníku se stejnými resorpčními vlastnostmi jako mléko.


Skrytá laktóza

Ačkoli mléko a mléčné výrobky jsou jediným přírodním zdrojem laktózy, ta je často přidávána do potravin při výrobě. Mnoho potravin, proto může obsahovat malé množství laktózy, jako např. chléb a ostatní pekárenské výrobky, snídaňové cereálie, instatní polévky, margaríny, salátové dresinky, bonbóny a ostatní sladkosti, sušenky a oplatky.

 

Alergie na bílkoviny kravského mléka


Alergie na bílkovinu kravského mléka je jednou z nejčastějších alergií novorozenců, kojenců a batolat. Do věku tří let však většina z těchto dětí (80 % – 85 %) z alergie na bílkoviny kravského mléka „vyroste“ a jen asi u 15 % z nich přechází alergie na bílkoviny kravského mléka do školního věku až dospělosti.

Hlavními alergeny kravského mléka jsou syrovátkové bílkoviny a kasein. Alergické projevy se mohou objevit i při plném kojení - breast milk kolitida - kdy syrovátkové bílkoviny kravského mléka přecházejí do mléka mateřského a způsobují kojencům trávicí potíže (kasein, další z typů alergenů kravského mléka, přes mateřské mléko nepřechází). Ve stolici bývá obsažen hlen, který svědčí o zánětu ve střevě způsobeném alergenem. Při silné alergii bývá střevo narušováno natolik, že se objevují ve stolici nitky či kusy krve. Stolice bývá průjmovitá, častá, dítě trpí flatulismem (nadýmáním), kolikami, je uplakané, nespokojené. Potíže s trávením bývají
nejčastější, dále se může objevit ekzém
. Při plném kojení musí kojící žena dodržovat bezmléčnou dietu (potraviny bez mléka a mléčných produktů) a suplementovat vhodně vápník. (kojící matka by měla denně přijmout cca 1500 mg Ca denně).

Léčba

U starších dětí je více než jednoduchá, zcela prostě a jednoduše se mléko a mléčné výrobky vysadí (eliminují), a to bez nutnosti náhrady.

Musíme pouze zvážit možný nedostatek vápníku, zvláště pro riziko osteoporózy (zřídnutí kostí), proto se doporučuje strava bohatá na vápník a pravidelné doplňování vápníku v podobě různých vápenatých solí – obvykle čtvrt až půl gramu vápníku denně.

U malých dětí a především kojenců je to trochu složitější. U plně kojených dětí, které jsou alergické nebo  jsou k senzibilizaci vysoce rizikové (rodiče či sourozenci trpí jasným alergickým onemocněním) by matky kojených dětí měly držet dietu bez bílkovin kravského mléka. Naproti tomu nekojené děti by měly nekompromisně dostávat náhradní mléka s vysokou hydrolýzou. Děti pocházející z rizikových rodin, u kterých se dá senzibilizace více či méně předpokládat, by měly také dostávat mléka hydrolyticky naštěpená,postačí ale jen štěpení částečné.
Naprostou specialitou je preparát s volnými aminokyselinami, který vlastně žádné ani naštěpené peptidy neobsahuje - náš trh má k dispozici jediný výrobek, jmenuje se Neocate firmy Nutricia. Výjimečně a jen v určitých indikacích lze připustit i mléka založená na rostlinném původu, jde o mléko sójové a mléko rýžové.

Absolutní zákaz při alergii na bílkovinu kravského mléka platí pro mléka živočišná – kozí, buvolí, ovčí, kobylí, velbloudí aj. Mezi bílkovinami kravského mléka a bílkovinami jiných savců existuje totiž možnost zkřížených reakcí.

V průběhu držení diety se stav postupně upraví, kojenci se upraví stolice, vymizí ekzém a zahlenění.Je vhodné toto podpořit probiotiky, které jí nejenom kojenec, ale i kojící matka. Probiotika napomáhají ke zdravému osídlení střeva a rychleji střevo regenerují.


Mléka s vysokou hydrolýzou - někdy jsou též nazývána mléka hypoalergenní (nízkoalergenní). Na trhu najdeme výrobky:
firma Nestlé : Alfaré, Althera
firma Nutricia : Nutrilon allergy care (bývalý Nutrilon pepti)
Nutrilon allergy digestive care (bývalý Nutrilon pepti MCT)

Mléka s nízkou hydrolýzou - obvykle jsou tato mléka označována jako HA (nebo H.A.), což je zkratka termínu hypoantigenní
(nízkoantigenní). Na trhu najdeme celou řadu takovýchto mlék („formulí“):
firma Nestlé : řada Beba H.A.
firma Nutricia : řada Nutrilon HA, řada Hami HA
firma HiPP : řada Probiotické HiPP HA
firma Hero : řada Sunar HA
pozn: v řadě Hero baby Lactum HA preparáty zatím nehledejte
firma Humana : řada Humana HA

 

Bc. Petra Hellingerová