NOVINKY

arr3** Exkluzivní výhodný věrnostní program **Vážení přátelé, pacienti, zákazníci, Lékárna Plus je součástí sítě MAGISTRA LÉKÁRNY, která je... arr3Homeopatická poradnaHomeopatická poradna ...

KONTAKTY

LÉKÁRNA PLUS
náměstí SNP č. 32
Brno
tel: +420 545 219 756
lp@apatykaplus.cz
www.apatykaplus.cz
skype: lekarnaplus

ANKETA

Preferujete lékárnu v místě bydliště?

Ano Ano 44% Nevím Nevím 19% Ne Ne 19% 18%

RENDEZ-VOUS PRO VAŠE ZDRAVÍ » Výživa předškoláků a školáků

Výživa dětí předškolního a školního věku

Výživa dětí předškolního věku je již podobná stravě dospělých. Měly by v ní být zastoupeny potraviny všech skupin potravinové pyramidy.
Aby dítě dostalo všechny potřebné živiny, musí být jeho strava co nejpestřejší. Strava by měla být pravidelná, alespoň pětkrát denně, a měly bychom jí věnovat náležitý čas.

Stravovací návyky dítěte v tomto věku určují zejména rodiče. Je proto třeba, aby si rodiče uvědomili, že jsou pro své dítě příkladem,
podle kterého se učí jíst. Je také třeba mít na paměti, že jídlo by nemělo být zneužíváno jako výchovný prostředek ani jako odměna.

Oproti věku batolecímu se jídlo stává ještě více společenskou událostí a začíná se projevovat působení spolužáků z mateřské školy či bohužel
i vlivy reklamy.

Několik tipů pro výživu předškoláka

• Dítě do jídla nenutíme. Rodiče by měli určovat kvalitu, pestrost a pravidelnost stravy svého dítěte, množství snědeného by však mělo určovat dítě samo. Proto dítěti nabízíme co nejpestřejší výběr.
•Dítě by se mělo naučit snídat. Snídaně je nejdůležitějším denním jídlem. Děti, které snídají, bývají méně obézní, bývají soustředěnější a později ve škole mají lepší studijní výsledky.
• Dítě do čtyř let, stejně jako batole, potřebuje během jedení dohled, aby se potravou neudusilo, nedáváme mu proto jíst potraviny, které lze lehce vdechnout, jako jsou různé oříšky, mandle či popkorn.
• Dítě v tomto věku by mělo dostat alespoň 300 ml mléka či dvě porce mléčných výrobků. Mléko je totiž nejlepším zdrojem vápníku pro
rostoucí kostru a zuby. Dítěti v tomto věku nedáváme odtučněné mléko (0,5 % tuku), raději polotučné (1,5 % tuku) a můžeme dát i plnotučné. Mléko v tomto věku představuje obzvláště důležitou součást výživy, nejenže je zdrojem kvalitní bílkoviny, předškolák potřebuje pro svůj růst dostatek energie, a zároveň je mléčný tuk zdrojem důležitých vitaminů – A a D.

• Dítě v tomto věku by mělo dostat, alespoň dvě porce ryb týdně, ryby jsou dobrým zdrojem bílkovin, vitaminů a minerálních látek a mají nízkým obsah nasycených tuků. Tučné ryby, jako jsou makrela, losos a sardinky obsahují omega-3 mastné kyseliny.
• Malé dítě má omezenou kapacitu žaludku, proto ve srovnání s dospělými potřebuje stravy méně, ale o to energeticky a nutričně bohatší.
Poslední dobou tolik oblíbené přeslazené ovocné džusy sice dítěti dodají energii, ale neposkytnou mu dostatek ostatních živin. Děti pak bývají obézní, protože energie mají nadbytek, ale menšího růstu, než by měly ve svém věku být, protože nemají dostatek ostatních živin potřebných pro růst.
•Slazené nápoje se podílejí na kazivosti zubů.
• Dítě by také mělo jíst co nejméně koláče, sušenky, čokoládu a další sladkosti, které bývají bohaté na cukr a tuk, avšak chudé na další živiny, jako jsou vitaminy a minerální látky; je proto dobré, aby dítě tyto potraviny jedlo jen příležitostně nebo v malém množství tak, aby tvořily co nejmenší část jejich celodenní stravy.
• Pomáhejte dítěti s čištěním zubů a chtějte, aby si je čistilo každý den.
• Učte děti základním hygienickým pravidlům, jako je umývání rukou před jídlem či použití toalety, a pravidlům bezpečného zacházení
s potravinami.


Výživa školáka

Tělesný růst v tomto období je pozvolný, zaznamenáváme však rychlý rozvoj intelektuálních, sociálních a emočních funkcí. V tomto období
je třeba, aby strava byla pestrá a rozdělena do tří hlavních jídel, doplněných dvěma svačinami. To vše dodá dostatek energie a živin pro správný růst a vývoj. Ve stravě by měly být zastoupeny potraviny z každé skupiny potravinové pyramidy.

Nejdůležitějším denním jídlem školáka je snídaně. Děti, které snídají, bývají méně obézní a jsou ve škole soustředěnější a mají
i lepší studijní výsledky. V mnoha rodinách se po ránu spěchá a na snídani nezbývá čas. Dítě tak nedostane šanci doplnit
zásoby glukózy uložené v játrech po nočním hladovění. Jelikož je to právě glukóza, kterou mozek potřebuje ke své činnosti, dítě je následně ve škole nesoustředěné a unavené.

Dítě mnohdy navíc ani nestihne po noční pauze řádně uhradit tekutiny, protože nestihne vypít ani šálek čaje či mléka nebo sklenici vody. To
se může projevit zvýšenou únavou, nepozorností či bolestmi hlavy. Nedostatek tekutin způsobuje vysychání sliznic, které jsou pak náchylnější k průniku infekce, může způsobit také zácpu a nechutenství a tak ještě zvýšit nepříjemné pocity dítěte.

Pár tipů, abyste snídani stíhali

Pokud prožíváte rána ve spěchu, je třeba sobě i dítěti správně zorganizovat čas tak, aby zbylo pár minut i na snídani. Snídaně je ve své
podstatě jednoduché denní jídlo a není třeba mnoho času na jeho přípravu.

  • Nachystejte si již večer oblečení, které bude dítě následující den potřebovat.

  • Věci, které bude dítě ve škole potřebovat, sbalte již večer; večer také zkontrolujte všechny úkoly.

  • Večer si také nachystejte na stůl nádobí, ze kterého snídáte, a například i potraviny, které se přes noc nezkazí, jako například cornflakes či müsli.

  • Pokud vstává více osob najednou, zorganizujte si činnosti tak, abyste se například v koupelně rychle vystřídali.

  • Nesnídejte u televize a ani ji ráno nezapínejte.

Svačinka dítěti slouží k doplnění vitaminů, minerálních látek a energie, kterou v průběhu výuky a přestávek spálilo. Stále platí, že nejvhodnější svačinkou je ta nachystaná z domu. Spousta škol má sice bufety, kde je možno zakoupit potraviny, ale většinou je
sortiment velmi jednostranný, sestávající se z potravin, které se nekazí, jako jsou sušenky, sladkosti či potraviny, které jsou pro děti nejvíce atraktivní (kolové či jiné slazené a přibarvované nápoje, croissanty, párky v rohlíku, chipsy atd.).

Oběd je vhodné konzumovat ve školní jídelně, méně vhodné je, když dítě jí až doma v pozdějších hodinách. Nejhorší variantou je, když
dítě dostane od rodičů peníze k zakoupení oběda v bufetu nebo neobědvá vůbec. Pokud školní jídelna nabízí výběr z několika pokrmů. Je dobré, když mají rodiče týdenní jídelníček doma a s dítětem se domluví, co si dá, aby byla zachována pestrost stravy. Zejména malí školáci nejsou schopni patřičně zhodnotit pestrost a skladbu svého jídelníčku, proto by to mělo být zejména na rodičích.

Odpolední svačina by neměla být velká a dítě by se jí nemělo zbytečně přejíst, aby mělo chuť na večeři. Měla by sloužit k průběžnému
doplnění vitaminů, minerálních látek a energie. Navíc už dítě nemá takový energetický výdej jako dopoledne. To však neznamená,
že je odpolední svačinka zbytečným denním jídlem.

Večeře by se měla podávat asi dvě hodiny před spánkem tak, aby tělo mělo čas vše patřičně zpracovat a připravit se na noc. Pokrmy a potraviny podávané k večeři by měly být lehce stravitelné, aby po nich dítěti nebylo „těžko od žaludku“.

Desatero chyb v nutriční výchově dětí

1. Neznalosti rodičů o výživě a složení potravy – neznalost technologických úprav, při kterých se zachová maximum živin,
neznalost potravin.

2. Nevhodná skladba rodinného jídelníčku – nedostatek času na přípravu jídla, stereotypy ve výživě, střídání několika
málo oblíbených pokrmů. Příliš malé spektrum nabízených potravin například prohlubuje v dítěti neofobii (chorobný strach z něčeho nového), když nastupuje do mateřské školy.

3. Nešetrnost v zacházení s potravinami či hotovým jídlem – plýtvání potravinami je spojeno se zbytečným zatěžováním domácího rozpočtu a rovněž zemědělského a potravinářského sektoru. Děti by se měly učit úctě k potravinám a jídlu, a to hned z více důvodů: z úcty k životu, k přírodě i k lidské práci. Takovouto úctu v dítěti musí vypěstovat především rodina.

4. Nepravidelnost v jídle celé rodiny – spěch v rodině může způsobit, že rodina ráno nesnídá, přes den se každý stravuje v jiném zařízení a večeře se odkládá na pozdější dobu, když jsou všichni spolu. Dítě je pak nuceno jít ihned spát s plným žaludkem, což mu jednoznačně neprospívá. Prodlužováním intervalů mezi jídly může dojít k poklesu hladiny cukru v krvi, a tudíž je dítě více unavené a nekoncentrované. Problémem u dětí bývá i dodržování pitného režimu, jenž je často pokrýván naprosto nevhodnými nápoji. Mnohdy děti necítí žízeň a nepijí dostatečné množství. Přitom dehydratace u dítěte je mnohem nebezpečnější než u dospělého.

5. Nesprávné stravovací návyky rodiny – spousta rodin má v oblibě pouze jídla, která nejsou zrovna vhodnou ukázkou správné výživy,
jídla jsou velmi tučná či velmi sladká, slaná nebo hojně kořeněná. Děti si tato jídla oblíbí a poté (nejen) v mateřské škole odmítají pokrmy s jemnější chutí či méně tučné. Rovněž odmítají i jinak upravovaná či jiná jídla, než jaká znají z domova.

6. Nevhodné postoje rodičů k jídlupřeceňování jídla, kdy jídlo je centrem pozornosti, je hlavním kritériem kvality života. Nebo naopak podceňování jídla – jídlo nemůžeme brát pouze jako zdroj doplnění energie, ale mělo by nám sloužit ke zpříjemnění života.

7. Nevhodné chování rodičů při jídle – řešení sporů mezi rodiči při jídle, kárání dětí za neúspěchy ve škole či jiné prohřešky během jídla, probírání jiných stresových situací při jídle či jiné emoční výlevy dospělých.

8. Nedostatek kultury stolování – stolování na nevhodných místech, stolování v ušpiněném oblečení, se špinavýma rukama,
stolování bez příboru, z papíru. Mnozí dospělí neumí správně používat příbor, nepoužívají ubrousky. Samozřejmostí by měl být čistý ubrus, čisté nádobí.

9. Nevyvážené, extrémní diety – pokud dítě netrpí žádnou vážnou nemocí a lékař sám nenaordinuje dietu, je velmi nevhodné, aby dítě nějakou dietu drželo, natož pak jakýkoli druh redukční diety. Dívky si již v raném mládí mohou díky takovýmto dietám svých matek vytvořit špatný postoj k jídlu, což se v pozdějším věku může projevit poruchami příjmu potravy. Řeč však nemusí být pouze o dietách, ale i o alternativních směrech výživy jako jsou veganství, makrobiotika, striktní vegetariánství a další. Při jakémkoli extrému ve stravování může dojít k narušení rovnoměrného vývoje a růstu dítěte.

10. Nerespektování věkových a vývojových zákonitostí a individuality dítěte – malým dětem nepodáváme pokrmy, které nejsou určeny jejich věku, dítě nenutíme do jídla, když projevuje odpor, nenutíme rovněž dojídat vše, co dostalo na talíři.


Zdroj: www.viscojis.cz